Aktuality ze ZŠ

Hurá na brusle.

Je moc fajn, když se z některých věcí stane tradice. A tak to vypadá, že i v naší třídě už takovou tradici máme a doufáme, že nám vydrží až do devítky. Tou tradicí se stalo naše společné předvánoční bruslení na stadionu v Hlinsku.

Máme ale i jedno poprvé, a to je, že kromě paní učitelky s námi jela i naše paní asistentka.

Tento rok jsme celou akci trochu uspíšili a jeli už na konci listopadu. Jelikož bruslení je pro tělo velmi energeticky náročný sport, tak před vstupem na ledovou plochu jsme si zašli na vydatnou „svačinku“ do Kebab Hausu a poté vyrazili směr zimní stadion.

Ledová plocha byla výborně upravená a po prvním zahřívacím kolečku jsme to rozjeli naplno, protože za ty dva roky jsme všichni udělali v bruslení velké pokroky.

Cestou zpět na zastávku jsme konstatovali, že to bylo super, všichni jsme si to moc užili a v autobuse začali uvažovat o tom, že bychom si bruslení zopakovali v únoru ještě jednou.

Bruslaři a bruslařky z osmičky.

V několika hodinách přírodovědy se žáci pátého ročníku seznamovali s neživou přírodou, která je důležitá pro přežití všech živých organismů. Povídali jsme si o tom, odkud se na naší planetě vezme světlo a teplo, co to je vzduch a o vodě a jejím neustálém koloběhu. A protože některé pojmy jsou pro žáky abstraktní, tak jsme si trochu pomohli jednoduchými chemickými pokusy, kterými jsme si ukázali, jak se třeba projevuje plyn – oxid uhličitý, který je obsažen, jak ve vzduchu, tak ve vodě.

Tančící rozinky.

Pokus s tančícími rozinkami demonstruje princip hustoty a reakci oxidu uhličitého ve vodě. Žáci si připravili sklenici s roztokem jedlé sody a octa. Do sklenice vložili rozinky a sledovali, jak se začnou rozinky pohybovat – nejprve klesnou na dno, ale pak je bublinky oxidu uhličitého vynesou zpět na povrch. Tento proces se opakuje a rozinky vypadají, jako by tancovaly.

Proč se to děje?
Když se oxid uhličitý uvolňuje, bublinky se přichytí na povrch rozinek. Ty se stanou lehčími a vystoupají na hladinu. Na povrchu bublinky prasknou a rozinky opět klesnou, dokud se celý proces nezopakuje.

Nafukující se rukavice.

U dalšího pokusu se žáci snažili nafouknout gumovou rukavici, aniž by do ní sami foukali ústy vzduch. Do sklenice nalili ocet, do rukavice vsypali jedlou sodu, rukavici poté nasadili na hrdlo sklenice a zvedli ji, tak aby se jedlá soda přesypala do sklenice. Jakmile se soda smísila s octem, začalo docházet k chemické reakci, při níž se uvolnil oxid uhličitý. Tento plyn nafoukl rukavici, která se zdánlivě „sama“ zvedala.

Jak to funguje?
Jedlá soda reaguje s kyselinou octovou a v octu začne vznikat oxid uhličitý. Uvolněný plyn nemá kam uniknout, a tak postupně nafukuje rukavici.

Ubrousek pod vodou

V tomto pokusu jsme chtěli zjistit, zda když ponoříme skleničku dnem vzhůru do vody, tak uvnitř skleničky může zůstat vzduch a voda se dovnitř skleničky nedostane.

Žáci vzali malou skleničku, do které zmuchlali ubrousek tak, aby po otočení skleničky vzhůru nohama nevypadl. Skleničku s ubrouskem uchopili do ruky a ponořili do vody ve velké nádobě. Skleničku vkládali do velké nádoby kolmo. 

Když skleničku opět vytáhli z vody, zjistili, že je ubrousek suchý.

Proč to tak je?

Ve skleničce je vzduch. Jestliže ji ponoříme do vody dnem vzhůru, vzduch zůstává, protože nemá kam unikat. Má totiž menší hustotu než voda, proto zůstává pořád nad ní. I ubrousek zůstává pod vodní hladinou ve vzduchu. Proto je po vytažení sklenky z vody suchý.

A že si se všemi výzvami žáci poradili na jedničku, se můžete přesvědčit na video odkazech pod jednotlivými pokusy, které si můžete s dětmi také vyzkoušet sami doma.

Mgr. Simona Brudovská

I v letošním školním roce žáci sedmého ročníku měli možnost, v hodině laboratorních prací v přírodopisu, asistovat u pitvy ryby.

O spolupráci jsme požádali žáka osmého ročníku, vášnivého rybáře Jindru Černého, zda by nám nevylovil rybu vhodnou k tomuto účelu.

V den pitvy Jindra dodal nádherného kapra obecného a jako bonus ještě malou plotici obecnou, za což mu velmi děkujeme.

A pitva mohla začít. Nejprve jsme si prohlédli vnější stavbu ryby a popsali ty části, které jsme znali z obrázku v učebnici. Poté vzala paní učitelka skalpel a nůžky a rozřízla spodní část břicha kapra, vyndala a oddělila od sebe vnitřní orgány a rozložila na připravený tác. Všechny orgány jsme si popsali. Zjistili jsme, že to je kapří samička, protože uvnitř těla měla ukrytá vajíčka tzv. jikry. Nejvíce nás zaujal plynový měchýř, který kapra ve vodě při pohybu nadnáší. A některé naše spolužačky neváhaly a aby se přesvědčily, že je opravdu uvnitř vzduch, tak jemně plynový měchýř propíchly pomocí preparační jehly.

Celý průběh akce nám zdokumentovala paní asistentka Iva Tlustá, za což ji také patří poděkování a my si tuto akci můžeme, kdykoliv na fotografiích připomenout.

Mgr. Simona Brudovská, asistentka Iva Tlustá a žáci sedmého ročníku.

V rámci výuky přírodopisu jsme se s žáky šestého ročníku vydali k místnímu rybníku Haťáku, který na začátku měsíce října byl vypuštěn a vyloven místními rybáři. Tento tradiční podzimní rituál je nejen důležitou událostí pro místní rybáře, ale také skvělou příležitostí, jak se žáci mohou dozvědět více o ekosystémech, které jsou tak neodmyslitelně spojené s vodními plochami.

Na dně rybníka jsme našli pozůstatky schránek mlže – škeble rybničné a ve výpusti, kde ještě odtékala zbylá voda z rybníka, plavaly malé ryby a pod kamenem se nám ukryl rak, ze kterého bylo vidět už jen ocasní ploutvičku.

Přestože nám na zpáteční cestě počasí nepřálo a začalo pršet, už se těšíme na další přírodovědnou vycházku a jsme zvědaví, jaké téma pro nás paní učitelka připraví.

Vaši šesťáci

Ve čtvrtek 17. října žáci 7. ročníku navštívili zámek ve Žďáře nad Sázavou a seznámili se s životem v klášteře ve středověku. Někteří zde byli poprvé, někteří místo znali, nicméně všichni jsme se dostali do míst, kam bychom se při běžné návštěvě nepodívali. Žáci se dozvěděli, co se nachází pod podlahou katedrály, k čemu sloužil rajský dvůr, lavatorium, ohřívárna, čím se živili mniši ve středověku, jak vypadal jejich běžný den a spoustu dalších informací. Na vlastní kůži si děti vyzkoušely znakovou řeč mnichů a na závěr se staly staviteli a takový klášter si zkusily postavit. Program se nám velmi líbil a doplnil vhodnou formou výuku dějepisu.

Mgr. Petra Slámová

V pondělí 30. 9. 2024 uspořádali vojáci z KVV Jihlava pro žáky 7. ročníku branně vědomostní soutěž. Žáci soutěžili v pěti disciplínách – tělocvik, střelba vleže na terč, hod granátem, páskování zásobníku a práce s vojenskou výzbrojí a výstrojí. Pět nejlepších se zúčastní krajského finále.

Děkuji vojákům z KVV Jihlava za uspořádání soutěže a pětici nejlepších blahopřeji k postupu.

Mgr. Ondřej Kosař