Herálec

Školní řád

Školní řád pro rok 2011/2012

Práva a povinnosti žáků

1) Všichni žáci znají a bez výhrad dodržují řád školy, řády jednotlivých odborných učeben a tělocvičny, vnitřní řád školní družiny a školní jídelny.

2) Žáci se chovají ve škole i mimo školu tak, aby jejich jednání bylo slučitelné s pravidly slušného chování a nepoškozovalo dobré jméno školy na veřejnosti, posilují dobré vlastnosti své osobnosti, vytvářejí dobré vztahy ke své třídě, ke své škole, jsou kamarádští a pomáhají druhým.

3) Do odborných pracoven a na tělesnou výchovu odcházejí žáci v doprovodu vyučujícího tak, aby se zvoněním bylo zahájeno vyučování.

4) Do kanceláří, kabinetů a sborovny vstupují žáci až po vyzvání.

5) Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k vyučování, cenné věci do školy nenosí.

6) Používání mobilního telefonu je zakázáno v době, kdy by mohl jakkoli narušovat činnost učitele a ostatních žáků, to je při výuce, během zájmových kroužků, činnosti školní družiny a společenských akci mimo školu. V této době je žák povinen telefon vypnout.

7) Žáci mají svůj mobilní telefon v osobním opatrování, po tuto dobu nenese škola zodpovědnost za jeho poškození, ztrátu nebo odcizení. Pokud by telefon bránil vykonávání některé školní činnosti, odloží žák telefon na učitelem určené místo. Dojde-li v této době k poškození či odcizení,má žák nárok na náhradu škody.

8) Po skončení vyučování uvedou žáci učebnu do pořádku a v doprovodu vyučujícího odcházejí do šatny. V době mimo vyučování se ve škole zdržují pouze žáci, kteří jsou zapsáni ve školní družině, stravují se ve školní jídelně, nebo ti, kteří se účastní zájmové činnosti.

9) Ve škole mají žáci právo na respektování svých individuálních zvláštností a odlišností a zdravotního stavu.

10) Žáci mají právo na osobní bezpečí v prostorách školy i na všech akcích pořádaných školou a účinnou pomoc v ohrožení.

11) Nově přijatý žák má právo na pomoc při adaptaci v nových podmínkách.

12) Žáci mají právo se v případě potřeby obrátit na kteréhokoliv pracovníka školy se žádostí o pomoc, radu či informaci.

13) Žák má právo být volen a volit své spolužáky do žákovské rady, přicházet s nápady, podněty a návrhy, které se týkají činnosti třídy nebo školy.

14) Zvláště hrubé a úmyslné slovní nebo fyzické útoky žáka vůči spolužákům nebo pracovníkům školy a školského zařízení se vždy považují za závažné porušení tohoto školního řádu (zákon 561/2004 Sb. §31 odst.3).

Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků

1) Zákonný zástupce žáka je povinen zajistit, aby žák řádně docházel do školy a školského zařízení.

2) Každou nepřítomnost je nutné omluvit, omluvenku na omluvném listě v žákovské knížce předkládá žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy.

3) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit třídnímu učiteli nejpozději do tří kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti žáka důvod jeho nepřítomnosti.

4) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá zákonný zástupce žáka o uvolnění na jednu vyučovací hodinu příslušného vyučujícího, na dobu do tří dnů třídního učitele a na dobu delší než tři dny ředitelku školy. Opouštět svévolně budovu školy v době vyučování není povoleno.

5) Při častých absencích žáka ve vyučování může ředitelka školy požadovat lékařské potvrzení nemoci jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem.

6) Zákonný zástupce žáka je povinen informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka.

7) Zákonný zástupce žáka je povinen se na vyzvání ředitele školy osobně účastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.

8) Další práva a povinnosti zákonných zástupců žáka jsou obsaženy v § 21 a §22 zákona č.561/2004 Sb.

Vnitřní režim školy

1) Školní budova se otevírá v 6,30 hodin pro pracovníky školy a v 7,00 hodin pro žáky. Do školy přicházejí žáci nejpozději 5 minut před zahájením vyučování, dojíždějící žáci po příjezdu autobusu a zdržují se v prostorách pro ně určených.

2) Po příchodu do budovy se žáci v šatnách přezují a odloží svrchní oděv. V 7,15 h mohou odejít do učeben. V průběhu vyučování a o přestávkách je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením pracovníka školy.

3) Přestávky slouží k odpočinku, relaxaci a občerstvení, v případě příznivého počasí k pobytu na čerstvém vzduchu. Žáci jsou povinni dodržovat zásady bezpečnosti.

4) Zvonění :

	1.hodina	7,30 - 8,15
	2.hodina	8,30 - 9,15
	3.hodina	9,25 - 10,10
	4.hodina	10,20 - 11,05
	5.hodina	11,15 - 12,00
	6.hodina	12,10 - 12,55
	7.hodina	13,00 - 13,45
	8.hodina	13,50 - 14,35
	9.hodina	14,40 - 15,25

5) Na odpolední vyučování přicházejí žáci 15 minut před jeho zahájením a čekají v prostorách šaten, odkud si je do pracoven a tříd odvádí vyučující.

6) Budova školy se uzavírá v 16,30 hodin. Za uzamčení zodpovídají provozní pracovnice školy. Kontrolují uzamčení prostor ve škole a všech vchodů včetně uzavření všech oken. Pobyt v budově školy po 16,30 h a ve dnech volna je nutné projednat s ředitelkou školy.

Ochrana zdraví, bezpečnosti a hygienické zásady

1) Všichni žáci dodržují základní hygienické požadavky, udržují čistotu a pořádek ve třídách, odborných učebnách a všech společných prostorách.Úmyslně neničí výzdobu školy ani květiny. Podílejí se na udržování čistoty v okolí školy.

2) Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. Školní řád přísně zakazuje jakékoliv psychické nebo fyzické násilí vůči spolužákům a jiným osobám.

Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osoby, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování a zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví.

3) Při každém ohrožení vlastního zdraví fyzického nebo psychického ( ponižování, zastrašování, šikana, nabízení drogových látek apod. ) se mohou žáci obrátit o pomoc k učiteli, ke kterému mají důvěru, k výchovnému poradci, ředitelce školy nebo rodičům.

4) Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve škole, jsou žáci povinni ihned hlásit vyučujícímu, dozoru nebo třídnímu učiteli.

5) Do školy je přísně zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, žákům je přísně zakázáno nosit do školy jakékoliv předměty, které by mohly ohrozit zdraví jiných osob ( nože a jiné zbraně, pyrotechnické výrobky, jedovaté a nebezpečné látky apod.).

6) Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, žaluziemi a okny bez dozoru učitele.

7) Při výuce v odborných učebnách a tělocvičně dodržují žáci specifické bezpečnostní předpisy dané vnitřním řádem odborného pracoviště.

8) Při vyučování a jiných akcích mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Výuka mimo školní budovu musí být ohlášena předem u zástupkyně ředitelky nebo v kanceláři školy.

9) Školní akce mimo budovu školy, kde jsou žáci přepravováni hromadnými dopravními prostředky, jsou podmíněny souhlasem zákonného zástupce.

Zacházení se školním majetkem

1) Každý žák zodpovídá za čistotu a pořádek za svého pracovního místa a podílí se podle svých možností na udržování čistoty a estetického vzhledu celé učebny, ostatních společných prostor školy a školního okolí. Způsobí-li jakékoli poškození zařízení školy, učebních pomůcek nebo majetku spolužáků, je povinen to ihned hlásit učiteli. Je-li škoda způsobena úmyslně, jsou rodiče povinni ji v plné míře uhradit.

2) Žáci jsou povinni ohlásit třídnímu učiteli nepořádek způsobený jinou třídou a každé poškození zařízení třídy.

3) Zapůjčené učebnice je žák povinen obalit a opatrovat je v pořádku, aby je na konci školního roku mohl čisté vrátit. Úmyslné poškození a poškození učebnic z nedbalosti rodiče hradí příslušným finančním obnosem. Ztráta učebnice je hrazena v plné výši.

4) Ztráta žákovské knížky je považována za porušení školního řádu a hodnocená některým opatřením pro posílení kázně.

5) Všichni žáci jsou povinni svědomitě se starat o svoje osobní věci a ukládat je na místa k tomu určená. Svévolné braní cizích věcí je považováno za hrubé porušení tohoto školního řádu.

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků jsou zpracována na základě školského zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.

Obecné zásady a způsob získávání podkladů pro hodnocení žáků

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, …) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

Žák 2.–9. ročníku ZŠ musí být z předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Tento počet je minimální a platí pro předměty s jednohodinovou týdenní dotací. Pokud je předmět vyučován více hodin týdně, předepsaný počet známek je přiměřeně vyšší. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Předepsané písemné práce:
• jazyk český – 6 kontrolních diktátů, 4 mluvnické prověrky, 4 kontrolní slohové práce
• matematika – 4 čtvrtletní písemné práce

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, …). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultacích rodičů a žáků s učiteli, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden; žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací; účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí; učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné; před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva; prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

Hodnocení chování

Škola hodnotí a klasifikuje žáky školy za jejich chování ve škole a na akcích pořádaných školou, ale ve vážných případech lze přihlédnout i k chování žáka mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během celého klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a utváření pracovních podmínek pro vyučování a výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků a narušuje činnost třídy, školy.

Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Třídní učitel, ředitelka školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění.

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit písemně ( do ŽK) napomenutí nebo důtku; udělení důtky oznámí ředitelce školy. Ředitelka školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku.

Ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.

Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.

Hodnocení a klasifikace prospěchu

Prospěch žáka v jednotlivých povinných, povinně volitelných a nepovinných vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
Předměty se dělí do 3 skupin:
• předměty s převahou teoretického zaměření
• předměty s převahou praktických činností
• předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření :

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Stupeň 1 - výborný :
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při vykladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 - chvalitebný :
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 - dobrý :
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 - dostatečný :
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby.Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevuje se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 - nedostatečný :
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Klasifikace v předmětech s převahou praktických činností :

Převahu praktických činností mají předměty praktické činnosti a některé volitelné předměty.

Stupeň 1 - výborný :
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se menších chyb. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti o ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky.

Stupeň 2 - chvalitebný :
Žák projevuje kladný vztah k práci a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Účelně si organizuje vlastní práci a stará se o životní prostředí. Laboratorní zařízení a pomůcky obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky.

Stupeň 3 - dobrý :
Žák projevuje vztah k práci a praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. K údržbě laboratorních zařízení a pomůcek musí být částečně podněcován.

Stupeň 4 - dostatečný :
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb, při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek se dopouští závažných nedostatků.

Stupeň 5 - nedostatečný :
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Práci si nedokáže zorganizovat, nedbá o pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek se dopouští závažných nedostatků.

Klasifikace v předmětech s převahou výchovného a uměleckého zaměření:

Převahu výchovného zaměření mají předměty občanská výchova, rodinná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova a tělesná výchova.

Stupeň 1 - výborný :
Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o společenské dění, život ve třídě i ve škole, má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Plní přesně požadavky a úkoly zadané učitelem, jeho postoj k hodnotám je kladný. Umí přesně formulovat svůj názor a také ho obhájit na základě získaných vědomostí.

Stupeň 2 - chvalitebný :
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o společenské dění, život ve třídě i škole, má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Plní víceméně přesně požadavky a úkoly zadané učitelem. Jeho postoj k hodnotám je kladný. Umí formulovat svůj názor a také ho obhájit na základě získaných vědomostí.

Stupeň 3 - dobrý :
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a méně pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele, nemá dostatečně aktivní zájem o společenské dění, život ve třídě i ve škole, nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Jeho postoj k hodnotám je převážně kladný. Umí formulovat svůj názor, ale neumí ho odpovídajícím způsobem obhájit.

Stupeň 4 - dostatečný :
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele, projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 nedostatečný :
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý, jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o společenské dění, o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Zásady pro používání slovního hodnocení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem ve škole jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Při slovním hodnocení žáka se uvádí:

ovládnutí učiva předepsaného osnovami
• ovládá bezpečně
• ovládá
• v podstatě ovládá
• ovládá se značnými mezerami
• neovládá

úroveň myšlení
• pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
• uvažuje celkem samostatně
• menší samostatnost myšlení
• nesamostatné myšlení
• odpovídá nesprávně i na návodné otázky

úroveň vyjadřování
• výstižné, poměrně přesné
• celkem výstižné
• ne dost přesné
• vyjadřuje se s potížemi
• nesprávné i na návodné otázky

úroveň aplikace vědomostí
• spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
• dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb
• s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
• dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
• praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

píle a zájem o učení
• aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
• učí se svědomitě
• k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
• malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
• pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Tyto formulace lze v případě potřeby převést na odpovídající stupeň klasifikace známkou. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení žáků se provádí čtvrtletně pod vedením třídního učitele. Žáci 1.–9. ročníku si v notýsku nebo žákovské knížce každé čtvrtletí zaznamenávají své vlastní hodnocení zvládnutí učiva pomocí těchto symbolů:

U – umím, látku jsem zvládl
Č – částečně umím, občas dělám chyby
P – umím s pomocí
N – neumím

U žáků 1. tříd lze použít symboly:

:-) – umím výborně
:-/ – umím, ale potřebuji ještě procvičovat
:-( – zatím neumím

Je v zájmu každého učitele, aby se seznámil, případně si zaznamenal vlastní hodnocení žáka.

Celkové hodnocení prospěchu žáka na vysvědčení

Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni:

prospěl(a) s vyznamenáním
prospěl(a)
neprospěl(a)

Žák je hodnocen stupněm

prospěl(a) s vyznamenáním,
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm horším než 2 (chvalitebný), průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré

prospěl(a),
není-li v v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm 5(nedostatečný)

neprospěl(a),
je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci nebo slovním hodnocení po převodu do klasifikace stupněm 5(nedostatečný)

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

pracoval(a) úspěšně,
pracoval(a)

Ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech může být žákovi 1. ročníku, který sice není postižen některou konkrétní diagnostikovanou poruchou, ale jeho celkový a mentální vývoj neodpovídá věku a jeho postup do vyššího ročníku by vedl k prohloubení jeho zaostávání či poruchám vývoj, umožněno po vyjádření pedagogicko – psychologické poradny a po projednání se zákonnými zástupci žáka opakování ročníku. V tomto případě je žák hodnocen stupněm „neprospěl“ s poznámkou „ze zdravotních důvodů“.

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl, tj. žák, který při celkové klasifikaci na konci II. pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl“ s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník pokud neprospěl i po opravných zkouškách. Ročník opakuje také žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu.
Ředitelka školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy. Žák může být do vyššího ročníku přeřazen se souhlasem zákonného zástupce žáka.

Opravné zkoušky, komisionální přezkoušení

Opravné zkoušky
• Žákům devátých ročníků a žákům, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci II. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, ředitelka školy umožní vykonat opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitelka školy.
• Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitelka školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník.
• Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
• Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se stupněm 5 (nedostatečný).
• Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:
• při přezkoušení žáka, má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace
• při zkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci I. nebo II. pololetí
• při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku
• při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území ČR
• při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy
• při opravných zkouškách
• při zařazování žáka do tříd s rozšířeným vyučováním jazyků a tělesné výchovy

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, může zákonný zástupce požádat o komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad.
Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím ředitelka, jmenuje komisi krajský úřad.
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu může účastnit školní inspektor.
Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět a zkoušející, který žáka danému předmětu vyučuje. klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
Komise zkouší žáka neprodleně, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitelka školy nebo krajský úřad stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka; další přezkoušení žáka je nepřípustné.
Při komisionálním přezkoušení v případě pochybnosti o správnosti klasifikace není dotčeno právo žáka v případě hodnocení stupněm 5(nedostatečný) konat opravnou zkoušku.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb. a vyhláškou č. 73/2005 Sb., pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Tito žáci mohou být hodnoceni klasifikačním stupněm , širším slovním hodnocením nebo kombinací obou způsobů. Vhodnost využití slovního hodnocení navrhuje zákonným zástupcům vyučující učitel. O použití širšího slovního hodnocení rozhoduje ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka, přihlíží k doporučení PP a SPC. Chování žáka se vždy hodnotí klasifikačním stupněm.
Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je v hodnocení prospěchu ve všech vyučovacích předmětech a chování.
Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
Ve vyšších ročnících základní školy učitel při klasifikaci stále přihlíží k druhu a stupni nápravy poruchy, pokud má vliv na úroveň práce v jednotlivých předmětech. Místo kontrolních prací a diktátů, na jejichž výsledky má porucha vliv, volí individuální formy zjišťování úrovně vědomostí a dovedností žáků.

Výstupní hodnocení

Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené úrovni vzdělání ve struktuře vymezené RVP pro základní vzdělávání – strategie učení, motivace k celoživotnímu učení, tvořivé myšlení, řešení problémů, komunikace a spolupráce, ochrana zdraví, vytvořených hodnot a životního prostředí, ohleduplnost a tolerance, poznávání svých možností a schopností. Výstupní hodnocení dále obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky a dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

Stupnice hodnocení výše uvedených jevů je:

…na vynikající úrovni…
…na velmi dobré úrovni…
…na průměrné úrovni…
…částečně…
…neumí, neuplatňuje, apod…
Výstupní hodnocení vydá škola na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

Vysvědčení na ZŠ

Vyplňování vysvědčení na ZŠ se řídí podle aktualizovaných pokynů vydávaných MŠMT ČR
Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, celková klasifikace z povinných a volitelných předmětů, dále nepovinných předmětů včetně náboženství, hodnotí se práce v zájmových útvarech organizovaných školou. V 1.–5. ročníku se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v 6.–9. ročníku se vyjadřuje slovně. Celkový prospěch se vyjadřuje slovně.

Uvolnění z výuky, nehodnocení

• Na základě návrhu vyučujícího učitele může být žák z vyučovacího předmětu uvolněn nebo nehodnocen. O jeho uvolnění a nehodnocení rozhodne ředitelka školy po předchozím souhlasu rodičů.

• Jestliže je žák z výuky některého předmětu v I. nebo ve II. pololetí uvolněn, rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn(a)“

• Nelze-li žáka v I. nebo II. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, vyplní se „nehodnocen(a)“. Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu.

• Pokud žák koná v souladu s §53 školského zákona opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Po vykonání opravných zkoušek je žákovi vydáno nové vysvědčení, a to i v případě, že se hodnocení z předmětů, ve kterých žák konal opravné zkoušky, nezměnilo.

• V třídním výkazu v rubrice přehled o celkovém prospěchu žáků (str. 6) se údaje doplní k 31.8.

Autoevaluace školy

Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a § 12 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
Zprávu z vlastního hodnocení školy poprvé škola zpracuje za období září 2006– říjen 2007, další dokument bude zpracováván ve dvouletých obdobích.
Vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění výchovně vzdělávacího procesu.

Oblasti autoevaluace

• personální, materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání, kvalita pracovního prostředí školy
• průběh vzdělávání
• výsledky vzdělávání
• podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání
• řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
• úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
• soulad realizovaného ŠVP s RVP pro základní vzdělávání

Cíle a kritéria autoevaluace

Cílem autoevaluace je zjistit aktuální informace o stavu školy, především oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit. Na základě těchto zjištění vypracovat návrh opatření k realizaci dalšího rozvoje školy a vyhodnotit účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení.
Kritéria autoevaluace se stanovují pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok a jsou obsažena v plánu školy na školní rok.

Nástroje autoevaluace

• hospitace a kontrolní činnost
• rozbor dokumentace školy
• rozbor výročních zpráv
• rozhovory s učiteli, žáky, rodiči
• dotazníky pro učitele, žáky a rodiče
• podněty z jednání Pedagogické rady
• podněty z jednání Školské rady
• podněty z jednání Žákovské rady

Časové rozvržení autoevaluačních činností

• hospitační a kontrolní činnost (průběžně)

Tento školní řád byl projednán a schválen na pedagogické radě dne 26. 8. 2010. Školskou radou byl projednán a schválen dne 31. 8. 2010.

Vnitřní řád školní družiny

1. Školní družina se snaží částečně nahradit rodinu. Nabízí příjemné, vlídné, podnětné a estetické prostředí. Děti zde mohou odpočívat, připravovat se na vyučování, účastnit se různých zájmových činností a her.

2. Do ŠD přihlašuje žáka jeho zákonný zástupce prostřednictvím řádně vyplněného zápisového lístku s uvedením rozsahu docházky a způsobu odchodu žáka z družiny.

3. O zařazení dítěte do ŠD rozhoduje ředitelka školy. Oddělení ŠD se naplňuje nejvýše do počtu 30 dětí, nejvyšší počet v oddělení na jednu vychovatelku je 25 dětí právě přítomných.

4. Výchovně vzdělávací činnost a režim ŠD schvaluje ředitelka školy. Je uveden v přehledu výchovně vzdělávací činnosti ŠD.

5. ŠD vykonává svoji činnost ve dnech školního vyučování. Ve dnech volna a prázdnin vykonává svoji činnost tehdy, je-li přihlášeno alespoň 10 dětí ZŠ a MŠ.

6. Příspěvek na provoz ŠD je stanoven na 200,-- Kč/škol.rok/žák pravidelně chodící, 100,-- Kč/škol.rok/žák nepravidelně chodící, zákonní zástupci jsou povinni tento příspěvek uhradit proti dokladu do konce měsíce října pověřené p. vychovatelce. Dojíždějící žáci, kteří čekají na nejbližší autobusový spoj příspěvek na provoz ŠD neplatí.

7. Odhlášení žáka ze ŠD musí provést zákonní zástupci písemně. Mimořádnou nepřítomnost mohou omluvit písemně, telefonicky na č. 566 663 040 nebo e-mailem zsheralec@iol.cz nejméně 1 den předem.

8. Pro závažné porušování vnitřního řádu ŠD lze žáka ze ŠD vyloučit. Rozhodnutí o vyloučení sdělí ředitelka školy rodičům písemně se zdůvodněním na základě návrhu vychovatelky ŠD a po projednání v pedag. radě.

9. Naše ŠD pracuje ve 2 odděleních, která jsou věkově smíšená.

Provoz školní družiny:

I. oddělení	pondělí - pátek	11,05 - 15,30
II. oddělení	pondělí - pátek	11,05 - 14,00

10. Po vyučování odvádějí TU děti do ŠD, aktovky si nosí s sebou a ukládají je v určených prostorách ŠD, svoje věci mají řádně označené.

11. Při pobytu v ŠD se děti řídí školním řádem, vnitřním řádem ŠD a pokyny vychovatelky.

12. Školní jídelna zajišťuje plně pitný režim, děti mohou chodit do ŠJ v doprovodu vychovatelky.

13. Děti bez vědomí vychovatelky neopouštějí ŠD, chovají se tak, aby neubližovaly svým kamarádům, nesmí ohrožovat zdraví své a jiných. Dodržují pravidla základní hygieny, snaží se udržovat pořádek a čistotu, neničí společný ani individuální majetek. Podílejí se na výzdobě ŠD, chodeb a školy.

14. Úmyslné poškozování školního majetku nebo majetku spolužáků hlásí vychovatelka ředitelce školy. Zákonní zástupci jsou povinni prokázanou škodu v plné výši uhradit.

15. ŠD může chodit na vycházky. Musí respektovat pravidla silničního provozu. Může využívat tělocvičnu, učebnu HV, žákovskou knihovnu s čítárnou, hřiště s umělým povrchem a fotbalové hřiště. Může pořádat tématické vycházky, exkurze.

16. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje příslušná vychovatelka ve svém oddělení. Děti jsou povinny hlásit každé zranění, vychovatelka je povinna hlásit každé zranění v kanceláři školy nebo ředitelce školy.

17. Prevence sociálně patologických jevů je zajišťována v souladu s Minimálním preventivním programem školy. Každá odůvodněná zjištění je vychovatelka povinna neprodleně oznámit ředitelce školy.

18. Tento vnitřní řád je vyvěšen na přístupném místě ŠD a na internetových stránkách školy a jsou s ním prokazatelně seznámení žáci a zaměstnanci. Zákonní zástupci žáků jsou informování o jeho vydání a obsahu.

Vnitřní řád byl vydán v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. §30 a Vyhláškou č. 74/2005 Sb. o zájmovém vzdělávání.

PaedDr. Jana Štollová, ředitelka